Jsou kámošky potřeba?
Před nedávnem jsem se dostala do zajímavé pánské diskuze, kde chlapi řešili, že nesnáší takový ty typy holek, co mají jenom kamarády a žádný kamarádky. Musela jsem o tom přemýšlet, znám vůbec nějaký holky, který mají hlavně kamarády?
Žádná vyloženě bez kamarádek, mě nenapadla. Ale napadlo mě, že kdyby například můj přítel měl nejlepší kamarádku a svůj okruh kamarádek a žádného kamaráda. Tak nevím, jestli by to nebyl úplný turn off nebo alespoň zdroj nepochopení do budoucna. Po každé hádce bych si nejspíš představovala, jak to rozebírá se svými kamarádkami a ony mu předkládají svůj ženský pohled na věc. Nejspíš v můj neprospěch, protože já jsem teď ta hysterická kráva a ony jsou cool holky, který mu konečně rozumí. Nekorektně tedy říkam, že kdyby tu samou věc dělal s partou kámošů, měla bych pro to mnohem větší pochopení.
Takže souhlasím s diskutéry, já nejspíš taky nemusím holky, který mají jenom kamarády. Myslím totiž, že síla opravdového ženského přátelství je postavena na vzájemné solidaritě. Jsou věci, které se s muži, i když jsou to kamarádi ze školky, řeší jen těžko a nikdy se s nimi nemůžu cítit stejně svobodně, jako se ženou.
Silné ženské přátelství je prostor pro sdílení rodinných dramat, pro Happy hours pondělí v baru, dlouhé telefonáty a zprávy, které musí zůstat tajemstvím. Silné pouto mezi kamarádkami nám dává sílu a můžeme z něj čerpat v těžkých chvílích. I jen pocit, že v tom nejsme samy, že každá z nás prožíváme nějaké krize, ale můžeme se na sebe spolehnout, je nedocenitelný. Zavolat kamarádce, která nás dobře zná, s níž si věříme, je ta nejvíc uklidňující věc na světě. Některé psychologické studie uvádějí, že jsme mix pěti lidí, se kterými trávíme nejvíc času. Proto vybírejme moudře. Navzájem si zrcadlíme svoje myšlenky, postoje, jsme pro sebe zdrojem zdravého sebevědomí. Vytvoření si kvalitního přátelství je benefit pro všechny. A je úplně jedno, jestli bydlíme ve stejném domě nebo jsme tisíce kilometrů daleko. Často se mi stává, že se mi po dlouhé době ozve kamarádka ze zahraničí, zrovna ve chvílí, kdy si říkám, že právě rada od ní nebo její názor by mi pomohly. Často už dopředu vím, jestli mi kamarádka volá proto, že se něco stalo nebo proto, že má dobré zprávy. S nikým jiným se nedají rozebírat naše temná tajemství, intimní záležitosti a nikdo jiný, než blízká kamarádka vám taky neřekne: “hej, máš jídlo mezi zubama.” Je prostě něco speciálního na vzájemném propojení mezi ženami.